· Nastavte hranice. Nečekejte, až internetové pronásledování vyeskaluje. Většina případů začíná nenápadně, takže se ozvěte hned v začátku. Jaké jsou typické počátky cyberstalkování? Třeba to, že pronásledovatel začne reagovat na všechny vaše příspěvky, označuje vás u článků, vtipů a vlastně u všeho, na co narazí. To samozřejmě dělají i přátelé nebo rodina. Jistě i vy máte někoho, kdo vás označí na každém nesmyslu, a nic zlého tím nemyslí. Pokud je vám to ale nepříjemné, je načase se ozvat. Rozumný člověk to pochopí, a své chování omezí.
· Když se problém stupňuje. Desítky zpráv, označení už jste přestali počítat, a kdykoli něco nahrajete, do deseti vteřin od něj či ní máte palec nahoru, komentář a ještě vás v tom komentáři označí, abyste jej náhodou nepřehlédli. K tomu se přidávají telefonáty, emaily, a v krajním případě i snaha o osobní setkání. Tady už je načase opravdu důrazný řez. Prvním krokem je blokace. Dotyčnou osobu si odeberte z přátel a zablokujte. Domluvte se také s vašimi společnými známými, pokud nějaké máte, že na síť nebudou dávat informace o vás, o tom, kde zrovna jste, a nejlépe ani fotky s vámi. Celou věc nahlaste také přímo provozovateli sociální sítě. V dnešní době už se podobná obvinění začínají brát vážně, a stalkerovi hrozí zrušení účtu. A samozřejmě si VŠECHNO dokumentujte. Každou zprávu, každý mail či telefonát. Ano, často to bude bolestivé, ale při případném policejním vyšetřování vám to velmi pomůže.
Když dojde na nejhorší. Neberte své pocity na lehkou váhu. Pokud se vy nebo vaši blízcí necítíte bezpečně, třeba proto, že se bojíte pokusu o osobní konfrontaci, je načase vnést do hry polici a soud. Ti mohou provinilci vydat například zákaz se k vám přiblížit na určitou vzdálenost, a samozřejmě mají i moc zakázat mu další pokusy vás kontaktovat. Hlavně ale vyšlete jasnou zprávu: jsem tu, nebojím se, a budu se bránit.