Jak jsem prošla proměnou a stala se trochu jinou ženou

.

Již delší dobu jsem přemýšlela o změně, ale nedostávalo se mi odvahy. Nehledě na to, že manžel upřednostňoval blondýnu a já roky splňovala jeho přání. Necítila jsem se v tom dobře, ale odvaha chyběla.
kadeřnické křeslo
Asi ne náhodou jsem objevila článek známého kadeřnického salonu se soutěží, který vyzýval ženy k odvaze a proměně jejich vizáže. Článek jsem dala stranou, ale červíček už hlodal. Poslední den možného přihlášení jsem sedla k počítači, sepsala krátkou motivaci, přiložila fotografii a odeslala. Děj se vůle Boží.
Jaká byla má radost, když mi za pár dnů telefonovali, že jsem mezi vybranou šesticí žen, které se odhodlaly ke změně!

Až tehdy mi došlo, že budu v časopise a že mě leckdo z blízkého okolí pozná. Asi přirozeně přišly obavy. Nedalo se ale už nic dělat a couvnout jsem nechtěla.
Přišel den „D“ a rozjela jsem se do kadeřnického studia. Byla jsem překvapena péči, kterou jsem dosud nepoznala. A výsledek několikahodinového stylingu? Byl více než překvapivý.
česání u kadeřníka
Při kosmetickém ošetření včetně peelingu a masáže celého těla jsem si užívala téměř dvouhodinového relaxu. Velkou změnou pro mě byl účes, nedovedla jsem si představit, co z krátkých vlasů kadeřnice může vykouzlit, ale výsledek předčil mé očekávání. S novým účesem jsem se okamžitě sžila a cítím se v něm skvěle. Odjela jsem domů naprosto jiná „navenek“. Do dnešního dne obdivuji manžela, že proměnu zvládl. Možná to pro něho byla větší změna, než tehdy pro mne.
Dalším krokem byla návštěva módního domu se stylistkou. Na to, že nemám ráda nákupy, jsem zcela propadla péči stylistky Lindy, která mě neustále zásobovala oblečením. Téměř jsem si připadala jako Vivian v Pretty Woman. Tak obletovaná, tak v oblacích, tak žádoucí. Je úžasný luxus být obletovaná.

.

Focení pro mě už takovým relaxem, musím se přiznat, nebylo, i když fotograf ze mě dokázal vydobýt i úsměv. Nejsem extrovert, cítím se lépe v soukromí, neumím být středem pozornosti, ale dala jsem se na vojnu, musela jsem na plac!
A co mi Proměny daly? Krom výhry novou zkušenost a poznání, že i ve věku 50+, kdy děti opouštějí rodné hnízdo, je čas na změnu, je povzbuzující vystoupit ze stereotypu a začít dělat věci, které mne baví, zajímají, najít si prostě čas a chvíli jen a jen pro sebe.

Musela jsem si počkat pár let na Proměny, abych dostala odvahu ke změně. Mohlo by se zdát, že se až tak moc nezměnilo, změnil se vnějšek, vnitřek zůstává stejný, ale i ten také už směřuje postupně ke změně…
oblečení na stojanu
Všechno se vším souvisí.
Zprvu jsem měla plané obavy – stálo mi to za to? Není to nicotné, malicherné?
Pomohla mi kamarádka. Prostě mi řekla: „Cítíš se v tom dobře? Tak to neřeš!“
Proto – milé ženy, máte-li pocit, že přišel čas na změnu, nebojte se vstoupit do proměny ať sama či s profesionály. Pokud cítíte, že je čas něco změnit, udělejte to! Poslouchejte své pocity a řiďte se jimi. Jen vy samy víte, co je pro vás správné.
Najděte si čas na sebe, krása není jen klišé, krása může být v nás, ale i navenek. Krása není to, zač bychom se měly stydět, někdy ji stačí jen probudit.

Jak jsem prošla proměnou a stala se trochu jinou ženou
4.2 (83.33%)12
.